HŘBITOVNÍ KVÍTÍ

(Polda / Müra - 2004)

Na mou milou padla deprese,
že teď se milujem a tak nesnese
pomyšlení na smrt, až v prach nás obrátí.
Protože já o tom něco vím,
beru ji za ruku, když padá stín,
pojď vyvedu Tě cestou ke zdi hřbitovní.
Já Ti říkám - Lásko pojďme blíž,
z první řady nejlíp uvidíš,
přitiskni se ke mně, půlnoc odbíjí !
Je to velký sladký tajemství,
co posmrtná ztuhlost zajistí,
jen se dobře dívej, smrt nic nekončí !

Refr.:
Podívej - podívej, jak vyváděj!
Podívej - podívej, vyvádějí!

Měsíční svit pad' na pomník,
už vylézá první milovník,
okamžitě skáče na krásku tlející.
Bušej do toho, jak šicí stroj,
neúnavně jako nepokoj,
kosti jsou do věnce zapletlý.
Velká rachotící rodina,
psinu užijem, až budem s nima,
budeme hrkat jako zběsilí!
Óoo drahý, co je to za humus ?
Nečekej, že Ti příjdu na funus,
budeš mít po píči, až Tě zpopelním!!!

Refr.: